Snaha vyřešit problém bez pomoci druhé ruky natáhnout závěr samonabíjecí pistole a umožnit tak nabití prvního náboje do nábojové komory hlavně přivedla v roce 1914 polského konstruktéra ing. Witolda Chylewského ze Lvova ke konstrukci zbraně s pohyblivou přední částí lučíku, spojenou se závěrem. Chylewsky ale nebyl první: švédský konstruktér Ole Herman Johannes Krag (1837–1912) si nechal podobné řešení patentovat o šest let dříve.

Nejznámější pistole s možností natažení závěru střílející rukou vyráběla od roku 1921 akciová společnost Lignose v Suhlu, jež vznikla sloučením několika předválečných firem. Ve výrobním programu měla především kapesní pistole v ráži 6,35 mm Browning, z nichž modely s označením 2a a 3a disponovaly uvedeným řešením, jinak se vzájemně lišily pouze délkou rukojeti a kapacitou zásobníku. Firma Lignose pistole vyráběla pouze do roku 1930 a dnes lze její výrobky považovat především za konstrukční zajímavost.

Pistole Lignose model Einhand má vzhledem k výkonu náboje neuzamčený (dynamický) závěr a její bicí mechanismus je konstruován s vnitřním kladívkem. Kromě originálního systému napínání disponuje zbraň výstražníkem signalizujícím napnutí bicího mechanismu.

Nabízená pistole model 3a je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je velmi lehce matná.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.