Pistole Beretta M1935 z výzbroje finské armády

Podstatnou část výrobního sortimentu italské zbrojovky Pietro Beretta v Gardone ovlivnily v první polovině 20. století konstrukce Tullia Marengoniho (7. 4. 1881 – 2. 8. 1965). Od roku 1915 dodávala ozbrojeným složkám především samonabíjecí pistole, během druhé světové války také samopaly.
Poměrně pestrou vývojovou řadu završila pistole M 1934 v ráži 9 mm Browning krátký, přijatá do výzbroje italské armády, která v roce 1936 objednala prvních 150 000 kusů. V roce 1934 vyrobila továrna pro zkoušky ve zbrojovce FARE (Fabbrica d´armi del Regio esercito) v Terni také exempláře v ráži 7,65 mm Browning, jež se staly základem odvozeného modelu M 1935, zavedeného do výzbroje italského letectva a námořnictva, v menší míře také v útvarech královské armády.
V průběhu války se kvalita vyráběných zbraní, stejně jako u řady jiných výrobců, podstatně zhoršovala. Do roku 1945 vyrobila zbrojovka Beretta okolo 204 000 pistolí M 1935, ale ani konec války jejich výrobu neuzavřel. Ve výrobním programu továrny se udržely až druhé poloviny 60. let minulého století.

Z důvodu nedostatku pistolí vlastní produkce zakoupila finská armáda v Itálii cca 4 100 kusů pistolí Beretta M1935. Cca tisíc kusů dorazilo v roce 1941 a 3 090 v roce 1942. Ve službě zůstaly pouze krátce a to do roku 1944.

Nabízená pistole byla vyrobena v roce 1940 a  pochází  pravděpodobně z prvního kontraktu. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá.
Pistole je označena platnou dobovou zkušební značkou.