Poměrně pestrou kolekci německých signálních pistolí od firmy Walther i dalších firem, používaných pozemní armádou, letectvem a námořnictvem, rozšířil v roce 1942 nový model s označením Leuchtpistole LP-42. Konstrukční řešení nové signální pistole vycházelo z požadavků maximálního využití levných výrobních technologií, jakými bylo tažení za studena, lisování, ražení a svařování. Konstruktéry byli Wilhelm Renner a Erich Schenk zaměstnaní ve zbrojovce Hugo Schneider AG v Lipsku. Tato firma se záhy stala i hlavním výrobcem tohoto modelu a její výrobky měly přidělen dislokační kód tvořený písmeny „wa“, ale také „de“. Vzrůstající potřebu výrobně jednoduchých signálních nemohla firma Schneider plně vykrýt, proto došlo k postupnému zavedení jejich výroby ještě u třech dalších výrobců. Prvním z nich byla továrna na kovové zboží Metallwarenfabrik C. u. W. Meinel-Scholer v Klingenthalu, jejíž výrobky jsou rozpoznatelné podle kódových označení „euh“ a „qyn“. Poslední výrobce, jehož pistole LP 42 nesly kódové označení „sww“, je dosud neznámý, jelikož se seznamy firem, jimž byly přiděleny kódy následující abecedně po kombinaci „ozz“, nedochovaly.

Firma Hugo Schneider v Lipsku vyrobila v letech 1942–1945 okolo 290 000 pistolí, továrna Meinel-Scholer v Klingenthalu pak 280 000 kusů a nejnižší produkce 15 000 pistolí je připisována výrobci s kódovým označením „sww“. Celkově tak všechny tři továrny vyrobily do konce války okolo 585 000 pistolí LP 42.

Nabízená pistole z produkce firmy Hugo Schneider AG v Lipsku. Zbraň je v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch místy poškozený korozí. Hlaveň je matná bez koroze.

Pistole není označena platnou zkušební značkou.