Začátkem 30. let finský konstruktér Aimo Lahti dostává za úkol vyvinout kulomet Maxim schopný používat ocelové nabíjecí pásy. Nová verze dostává označení M/32. Kulomet je schopen střílet rychlostí 850 ran za minutu, zatímco starý M/09 Maxim pouze 600 ran za minutu. Klíčovou roli při zvyšování rychlosti střelby hrál zejména urychlovací mechanismus (v zadní části závěru) a posilovač ústí. To však nebyla jediná vylepšení zavedená u M/32 – dále byla přepracovaná celá část rukojeti (rukojeť, zadní hledí atd.) a přibyl montážní bod pro optický zaměřovač.

Na rozdíl od ostatních kulometů Maxim, které finská armáda vydávala pěchotě, byl M/32-33 určeny pro prvosledové jedotky. Posledním vylepšením, které bylo do konstrukce zavedeno až v roce 1937, bylo doplnění vodního pláště o uzávěr pro plnění sněhem. Tento plnicí uzávěr umožňoval v zimním období používat místo vody sníh a díky němu nebylo nutné používat kanystry na vodu. Později během 2. světové války Sověti okopírovali uzávěr pro plnění sněhem do pozdní verze svého kulometu Maxim m/1910.

V letech 1933 – 1935 bylo ve Zbrojním skladu 1 několik set kusů verze M/09 přestavěno na Maxim M/32. Tyto přestavěné kulomety byly zejména zpočátku označovány jako M/09-32. Výroba zcela nových kulometů M/32-33 byla zahájena v roce 1936. Jak Zbrojní sklad 1 (Asevarikko 1), tak továrna Tikkakoski vyráběly tyto zbraně v letech 1936-1944 a podařilo se jich vyrobit celkem 1176 kusů. V roce 1951 bylo v armádních skladech ještě 563 kulometů Maxim verze M/32-33. Finská armáda je odprodala až koncem 90.let.

Nabízený kulomet je velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Prodej včetně originální trojnožkové lafety a jednoho kusu nábojového pásu.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Po dohodě je možné zbraň upravit na pušku samonabíjecí nebo expanzní zbraň kategorie A1. Cena přestavby 9000kč samonabíjecí verze, 4000kč expanzní zbraň.