Československá puška vz.98

kód produktu: 10358 | kategorie: Některé prodané zbraně | výrobce: |

Ačkoliv čs. armáda disponovala koncem roku 1921 více než 364 000 pušek systému Mannlicher a nákupy z Německa získala přes 111 000 německých opakovaček Mauser, rozhodnutí zbrojního odboru MNO z dubna 1922 doporučilo ministru národní obrany zavést do výzbroje pušku systému Mauser.

Nakoupené opakovačky systému Mauser, stejně jako řada jiných zbraní, nesly větší či menší stopy opotřebení. Čs. státní zbrojovka v Brně tak kromě jiných prací prováděla opravy získaného materiálu. Jen od ledna 1920 do poloviny června roku 1921 vykázala a MNO vyúčtovala opravu 72 283 pušek.

O výrobě německých pušek vz. 98 rozhodla ministerská rada počátkem prosince 1921 a MNO následně objednalo v brněnské zbrojovce výrobu 40 000 kusů v ceně 1000 Kč za jednu pušku. Celý objem pokrývaly dvě objednávky, první z ledna 1922, znějící na 1000 opakovaček, a druhá, datovaná 20. dubnem 1922, obnášela 39 000 pušek vz. 98. Jejich výrobě předcházely zkoušky nejen se standardním provedením zbraně, ale také s konstrukčně zjednodušenými závěry, jež však zůstaly jen ve vzorcích, do výroby se nikdy nedostaly.

Přestože továrna měla kompletní výrobní zařízení z Oberndorfu, nelze se domnívat, že veškeré díly pušek vz. 98 vyrobila zcela nové. Se souhlasem MNO k jejich výrobě využila součásti, pocházející z německé produkce. Naprosté zaměnitelnosti součástí zbrojovka tehdy ani dosáhnout nemohla, jelikož šablonářský systém výroby převzala od oberndorfské zbrojovky a k vlastnímu tolerančnímu systému, umožňujícímu 100% vyměnitelnost součástí, se propracovala teprve v dalších letech.

V únoru 1922 se výzbrojní komise MNO usnesla, aby se pušky této objednávky nevyráběly s původním, ale tzv. mexickým hledím, stejné konstrukce, jakou měly opakovačky Mauser vz. 1912, vyráběné štýrskou zbrojovkou před válkou po Chile a pro Mexiko. Všech 40 000 objednaných pušek však mexické hledí nemělo. Prvních 10 000 kusů vyrobila brněnská zbrojovka s původním německým hledím, označovaným (Backenaufsatz), jež byly následně označovány jakožto standardní vz. 98, zatímco zbývajících 30 000 pušek s mexickým hledím dostalo označení vz. 98/22.

Oněch 40 000 pušek palčivé výzbrojní problémy vyřešit nemohlo, v době jejich výroby řešil dělostřelecký a zbrojní odbor MNO otázku zkrácené jednotné pušky, pozdějšího vzoru 23. Pušky vz. 98 a vz. 98/22 se staly terčem časté kritiky, nejen tím, že neměly zaměnitelné součásti, ale ve zbrojnicích se také vyskytovaly kusy, jejichž závěry nesly ještě původní německé značky. Ty se však mohly do brněnských pušek dostat záměnou se závěry německých pušek, opravených z tzv. holandského bloku, a předaných útvarům.

Kariéra dlouhých pušek vz. 98 neměla v čs. armádě dlouhé trvání. V závěru roku 1925 došlo k jejich stažení od vojenských útvarů, zbrojovka je s MNO vyměnila za nové pušky vz. 24, avšak s jejich odprodejem do zahraničí zpočátku štěstí neměla. Již v říjnu 1924 je nabídla řecké vojenské správě, avšak bez výsledku, stejně tak dopadlo jednání s polskou armádou. Uspěla teprve poté, co je v roce 1925 nabídla turecké vojenské správě, jíž se zavázala dodat rovných 40 000 pušek vz. 98 a vz. 98/22 s bodáky vz. 22. Turecká strana si v ní vymínila opatřit pažby namísto značkovací destičky ocelovým dutým pouzdrem, sloužícím k usnadnění rozebírání závěru.

Nabízená puška je původní vz.98 s německým hledím. Pažba byla upravena dle tureckých požadavků. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je lehce matná.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

 

Prodáno