Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Mauser a byla vyrobena v roce 1937. Zbraň byla převzata pro potřeby Wehrmachtu, následně byla ale odeslána do Portugalska. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kromě montážních šroubů kompletně na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá. Součástí je i originální bodák shodného čísla.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Existoval I. model a II. model lišící se typem hledí. Puška M 98 zařazená do výzbroje cyklistických jednotek se lišila pouze dolů ohnutým držadlem závěru a byla bez poutek, řemen se připevňoval z boku jako u jezdeckých karabin.

Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

  • Karabiner 98a – karabina zavedená v roce 1908 do výzbroje jezdectva, pěchotního dělostřelectva, ženistů a technických oddílů. Označení „a“ dostala až v roce 1923 po zavedení karabiny 98b.
  • Karabiner 98b – puška zavedená v roce 1923 do výzbroje jezdeckých pluků a motocyklistů. Přestože je označována jako karabina, má hlaveň stejné délky jako standardní puška M 98. Liší se pouze způsobem připevnění řemenu a dolů ohnutým držadlem závěru.;
  • Karabiner 98k – karabina zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty. Základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška model 98a pochází z produkce státní zbrojovky v Erfurtu a byla vyrobena v roce 1918. Kromě německou císařskou armádou byla po první světové válce používána i Reichswehrem (značení 1920). Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech kromě závěru (tek má všechny čísla také shodná). Má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Ve třicátých a čtyřicátých letech byly v Německu vyráběny řadou firem malorážky určené k výcviku Hitlerjungend a dalších polovojenských organizací. Malorážky svým vzhledem vycházely z vojenské puška G.98k. Většinou byly jednoranné a některé modely byly opatřeny i úchytem bodáku.

Nabízená malorážka pochází z produkce firmy Mauser. Puška je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Pušky Mauser M.96 byly do Švédska zpočátku dodávány z Německa a vyráběla je zbrojovka Mauser. Následně došlo k prodeji licence a výroba probíhala dále v továrně Carl Gustaf v městě Eskilstuna. Pušky používaly náboje ráže 6,5x55SE. Pušky vynikaly vysokou kvalitou zpracování a jedná se o jedny z nejlepších armádních zbraní systému Mauser.
Nabízená puška pochází z produkce firmy Carl Gustaf a byla vyrobena v roce 1915. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech kromě závěru. Má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.

V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.

Nejrozšířenější varianta pušky Enfield model No.4 – No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, odnímatelná nábojová schránka.

Nabízené pušky jsou ve velmi dobrém původním stavu a mají originální povrch. Hlaveň je čistá a lesklá.

Horní puška na foto je označena platnou zkušební značkou. Spodní je bez zkušebny.

SPODNÍ PUŠKA NA FOTO JE PRODANÁ!!

V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.

V roce 1922se objevuje puška No. 1 Mk. V, koncem dvacátých let puška No. 1 Mk. VI a roku 1941 puška No. 4 Mk. I.

Nejrozšířenější varianta pušky No.4 – No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, odnímatelná nábojová schránka.

Puška No. 4 Mk. 2 vstoupila do výzbroje až po druhé světové válce, roku 1949 a byla nahrazována v šedesátých letech dvacátého století útočnou puškou FN FAL.

Poslední varianta pušek Lee-Enfield No. 5 Mk. I se zkrácenou délkou používána jako karabina pro boj v džungli od roku 1944.

V případě nabízené pušky se jedná o model No.5MkI. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

 

Po druhé světové válce se vlády v Jugoslávii Titovi partyzáni. Nová vláda od počátku pociťuje nedostetak zbraní včetně pěchotních. Místní zbrojní průmysl se musí od počátku soustředit na nákup použitých válečných zbraní.

Dílny bývalého Vojenského technického institutu v Kragujevaci, dříve Dělostřeleckého technického institutu byly restrukturalizovány a aby se neplýtvalo energií, bylo rozhodnuto soustředit se na renovaci zbraní Mauser ráže 8mm, včetně německé a jugoslávské produkce, a to zejména zbraní vzor 1924. Přestavba zbraní začala v druhé polovině roku 1946. Práce probíhaly pomalu do roku 1947 bylo převzato pouze cca 11 000 zbraní vzor 1924, které dostaly název vzor 24/47. Tyto zbraně jsou na levé straně pouzdra závěru značeny ZAVOD 44. Na začátku roku 1948 došlo k přejmenování dílen v Kragujevaci ke na Preduzece Crvena Zastava a zbraně začaly nést označení PREDUZECE 44. Tato značka se na zbraních vyráběných v Kragujevaci objevovala až do roku 1960. Kromě arzenálu v Kragujevaci se na výrobě zbraní 24/47 podílely ještě dvě továrny, které se však omezovaly pouze na montáž hotových součástek a to Technický ústav údržby číslo 5 a Vojenská dílna číslo 145, které zbraně označovaly nápisy (v cyrilici) TRZ 5 a RADIONICA 145.

Nabízená puška je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá -TOP.

Zbraň je označena platnou zkušební značkou.

Italská puška Mannlicher Carcano byla vyvinuta šefkonstruktérem Italské armádní zbrojovky v Turíně podplukovníkem Salvatorem M. Carcanem roku 1890 a plukovníkem Paravicinim. Její první výrobní verze byla nazvána jako Model 1891 (M 91). Představena byla roku 1891 a byla upravena pro použití nového typu bezokrajových nábojů 6,5 x 52 mm Mannlicher-Carcano. Nábojová schránka má kapacitu šest nábojů.

Pušky série Carcano byly vyráběny mezi lety 1892-1945, přičemž nahradily dříve používané pušky Vetterli-Vitali ráže 10,35 x 47 mmR a tvořily hlavní pěchotní výzbroj italské armády během první světové i druhé světové války.

V případě nabízené pušky se jedná o model 1891vyrobený zbrojovkou v Turíně v roce 1917 .Zbraň je ve velmi dobrém stavu po asrsenálové repasi. Hlaveň je čistá a lesklá.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Bezpochyby jedním z nejslavnějších revolverů s pevným rámem a do boku vyklápěným válcem byl revolver Smith & Wesson Military and Police Model 1899. Byl vyvinut na základě požadavků výzbrojních správ americké armády a námořnictva, které jej také v nevelkém počtu v roce 1902 zavedlo do výzbroje, a proto byl též od té doby nazýván Army and Navy Model. „Námořní“ verze se lišila jen absencí závěsného kroužku na spodku rukojeti. Revolver byl komorován pro náboj .38 Long Colt, který byl tehdy služebním nábojem spolu s revolverem Colt této ráže. V roce 1902 byl tento model upraven a pojmenován Military & Police Model 1902. Rozdíl spočíval především v zapracování uzamykacího prvku působícím na čelo tyčky ručního vyhazovače a použití náboje .38 Special. Další modernizace se revolver dočkal v roce 1905 a byl tudíž opět přeznačen příslušným rokem.
Nejslavnější okamžiky Modelu 1905 přišly v roce 1940. Po pádu Francie a katastrofě u Dunkerque čelila britská armáda hrozivému nedostatku zbraní všech typů. Britové tedy požádali o dodávky krátkých palných zbraní Spojené státy. Jejich prosby vyslyšela firma Smith & Wesson a dodala do Británie přes 900 000 revolverů Military & Police Model 1905. Revolver se vyráběl s pětipalcovou hlavní, ale existovaly i exempláře s délkami 4, 4.5 a 6 palců a velmi vzácně i varianta dvoupalcová.
Revolver M 1905 považovali Britové za vynikající zbraň, výrazně lepší než soudobý britský služební revolver Enfield. Vyrobil se v ohromných počtech – celková produkce firmy Smith & Wesson dosáhla v průběhu 2. světové války 1 310 000 kusů.
Nabízený revolver ráže 38 SW pochází z počátku 40. let a byl určen pro civilní trh. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální fosfátovaný povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Revolver není označen platnou zkušební značkou.

Tento největší z Coltových revolverů s výklopným válcem se objevil na trhu v roce 1898. Od samého počátku byl určen pro vojenské použití, ale trvalo roky, než byl jako armádní zbraň přijat. Velké množství armáda odebrala zejména v období 1.světové války a jeho výroba pokračovala až do roku 1944. Byl vyráběn celkem pro 18 typů nábojů v celkovém množství přesahojící 356 tisíc kusů.

Nabízený revolver z roku 1913 je v ráži .44 Russian a byl určen pro civilní trh. Revolver je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou.