Opakovací puška Springfield M 1903, formálně United States Rifle, Caliber .30-06, Model 1903, tvořila hlavní pěchotní výzbroj armády USA v době první světové války, meziválečném období a částečně i za druhé světové války.

Puška byla přijata do výzbroje v roce 1903 připomínala konstrukcí závěru a nábojové schránky do jisté míry německou pušku Mauser 98, ovšem jinými detaily se od ní podstatně lišila. Existovalo několik modifikací lišících se především konstrukcí mířidel a tvarem pažby. Pušky nejranější výroby měly sektorové hledí určené pro náboje s oblou špičkou střely označované .30-03. Od roku 1906 byla vyráběna varianta upravená pro náboje .30-06 Springfield se zahrocenou špičkou střely. Má změněný tvar nábojové komory (náboje .30-03 nelze použít) a nové rámečkové hledí se dvěma zářezy a s dioptrem na stavítku hledí, jež bylo možno přemísťovat nejen vertikálně, ale – společně s rámečkem – i horizontálně. Hledí se horizontálně posunovalo otáčením rýhované hlavy speciálního šroubu. Kromě jiného hledí se tato varianta liší i kratší pažbou s jiným zakončením u ústí hlavně.

V roce 1929 se objevuje modifikace M 1903 A1, která má krk pažby s pistolovou rukojetí a mušku buď s válcovitým chránítkem, nebo bez něj. Ve stejné době byla zavedena další varianta M 1903 A3 lišící se umístěním dioptrického hledí za okénkem pouzdra závěru; vývrt hlavně měl dvě drážky.Pažba je jako u původního typu s rovným krkem. Vyráběla se i odstřelovačská puška M 1903 A4, která má ale navíc pouze optické hledí. Celkem bylo vyrobeno přes 3 miliony kusů všech verzí. Od roku 1936 byla nahrazována ve výzbroji samonabíjecí puškou M1 Garand.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Springfield Armory a byla vyrobena v roce 1930. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu a má originální povrch. Hlaveň je velmi lehce matná.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Mauser a byla vyrobena v roce 1944. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr (místy poškozený korozí. Hlaveň je čistá a lesklá.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z produkce Zbrojovky Brno a byla vyrobena v roce 1943. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kromě závěru na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je matná, drážky jsou dobře patrné.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Opakovací pušky systému Mannlicher M.95 ráže 8x50R tvořily od konce 19. století hlavní pěchotní výzbroj rakousko-uherské armády.  Výroba probíhala ve zbrojovce Steyr a následně i v Budapešti. Zbraně se vyráběly v několika variantách, kdy vedle pušky M 1895 existovala rovněž jezdecká karabina M 1895 a krátká puška M 1895 pro pěchotu. Podle dostupných údajů evidovala rakouská vojenská správa na počátku války 850 000 pušek, krátkých pušek a karabin Mannlicher M. 95. Během válečných let (období od 1. 8. 1914 do 1. 10. 1918) vyrobila zbrojovka ve Steyru celkem 2 541 783 pušek M. 95, v Budapešti jich bylo vyrobeno 349 355 kusů. Krátkých pušek vyrobila OEWG 196 400, Budapešť 505 937 kusů. Celkově bylo tedy během války vyrobeno 3 593 475 opakovaček Mannlicher M. 1895.

Již před první světovou válkou se pušky rozšířily např. do Itálie, Rumunska, Bulharska, Nizozemí, po válce a rozpadu Monarchie pak byla používána armádami nástupnických zemí včetně Československa, kde kromě armády používalo karabiny i četnictvo a finanční stráž. U těchto složek se pušky udržely až do 30. let, kdy došlo k přezbrojení na pušky vz. 33 systému Mauser.

Roku 1930 došlo k úpravě pro náboj 8x56R s označením Mannlicher M.95/30.

Nabízená puška je model 95 a byla vyrobena zbrojovkou v Budapešti v roce 1916.

Zbraň je ve velmi dobrém stavu původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Chybí malá část nadpažbí vedle hledí – viz foto.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Švédská karabina Mauser 1894 svým mechanismem vychází ze španělské pušky Mauser 1893. Výroba karabin M1894 zpočátku probíhala v Mauserově závodě v Oberndorfu. V srpnu 1894 Mauser obdržel první objednávku na 5000 karabin M1894 a v červnu 1895 na dalších 7185 kusů. Zároveň byla uzavřena smlouva o licenční výrobě ve švédských zbrojovkách Carl Gustaf a Husqvarna. Zbraně se vyznačovali kvalitním dílenským zpracováním a vysokou přesností. V roce 1914 byly pušky konvertovány na model M94/14 která se vyznačují možností uchycení bodáku.

Karabiny m/94 byly ve výzbroji celé řady různých složek švédské armády, jako bylo například námořnictvo nebo pěchota, kavalérie, dělostřelectvo, letectvo atd. Zbraně m/94 sloužily ve Švédské armádě až do 50. let dvacátého století, kdy byly vyřazeny z aktivní služby.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Carl Gustaf a byla vyrobena v roce 1901. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na kompletně na číslech a má originální povrch. Hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Na základě velmi dobrých zkušeností s puškami M96 osazenými dioptrickými miřidly byla zkonstruována sportovní puška M63. Bylo využito starých systémů firem Carl Gustaf, Husqvarna i Mauser. Zbraně byly osazeny novými hlavněmi od firmy Schulz&Larsen a sportovně laděnou pažbou. Výroba probíhala u firmy Carl Gustafs Stads Gevärsfaktori.

Nabízená puška má pouzdro závěru od firmy Calr Gustaf z roku 1916. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá. Zbraň je opatřena originálním armádním dioptrem firmy Pram. Zajímavostí je neobvyklá přídavná lišta na hlavni zabraňující odleskům.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z poválečné produkce firmy Mauser pod francouzskou okupační správou. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu a má originální povrch. Hlaveň je čistá a lesklá.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Většina předních německých zbrojovek, přeorientovaných v důsledku ustanovení Versailleské smlouvy výhradně na civilní výrobu, měla ve své nabídce sportovní a lovecké malorážky v řadě provedení. Po roce 1933 zcela otevřeně budovaná a modernizovaná armáda se bez branné přípravy, zejména mládeže, obejít nemohla. Zřejmě již v roce 1934 vyvinula firma Mauser Werke, A. G. v Oberndorfu jednotný typ branné malorážky, jež sice dostala označení Deutsches Sportmodell 34 (DSM 34), avšak vzhledem k jejím parametrům, blížícím se armádní pušce vz. 98, se o zbraň, určenou výhradně pro sportovní střelbu, skutečně nejednalo.

Její pažba včetně kování a způsobu upevnění popruhu odpovídala jednotné armádní pušce K 98k, takže přechod z výcvikové malorážky na standardní zbraň nečinil z hlediska manipulace velké potíže, byť se v případě DSM 34 jednalo o jednoranovou malorážku. Válcový odsuvný závěr měl analogické ovládání, jeho vyjímání z pouzdra závěru bylo stejné. Pod hlavní v přední části pažby byla našroubována tyčinka vytěráku a ústí hlavně chránilo snímatelné odklopné chránítko ústí. Klapkové hledí disponovalo stupnicí od 20 do 200 metrů.

Firma Mauser nebyla ovšem jediná, kdo branné malorážky pro potřeby řady organizací, jakými byly oddíly HJ (Hitlerjugend), Kraft durch Freude, NSKK (Nazionalsozialistisches Kraftfahrkorps), SA (Sturmabteilung) či SS (Schutzstafel), vyráběl. Uvedeným organizacím a řadě dalších je dodávaly rovněž firmy Gustaw Genschow, Erma (Erfurter Maschinenfabrik), Carl Walther, JGA (J. G. Anschütz) či Gustloff Werke (dříve BSW).

Nabízená puška z produkce firmy Mauser je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

 

Revolver Webley Mark VI ráže .455 Webley představoval vrchol vývoje služebních revolverů birminghamské zbrojovky Webley & Scott a současně byl nejslavnější z celé řady revolverů Webley Mk I-VI. Někdy bývá označován za nejlepší vojenský revolver všech dob. Revolver byl pod oficiálním označením Pistol Revolver Mark VI zaveden do výzbroje britské armády 24. 5. 1915 a firma Webley získala kontrakt na výrobu 2 500 těchto zbraní týdně. Během 1. sv. války bylo vyrobeno přes 200 000 kusů a celkem výroba dosáhla počtu cca 300 000 zbraní.

Nabízený revolver byl vyroben v roce 1918. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech a má originální povrch, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň je označena platnou zkušební značkou.

Od roku 1891 se v carském Rusku uvažovalo o náhradě za zastarávající revolver Smith & Wesson Russian ráže 44. Po rozsáhlých zkouškách celé řady revolverů byl roku 1895 přijat do výzbroje ruské armády revolver bratrů Emile a Leona Nagantů pod názvem Revolver systému Naganta vzor 1895. První zakázky pro ruskou armádu byly vyráběny ve zbrojovce Emile et Leon Nagant v belgickém Lutychu, na přelomu století získal výhradní licenci Tulský zbrojní závod v Rusku, kde v roce 1898 začala výroba revolverů Nagant. Revolver byl vyráběn ve dvou provedeních : důstojnický (s dvojčinným bicím a spoušťovým ústrojím) a model pro mužstvo (jednočinný). Od roku 1921 se vyrábělo pouze jedno provedení s dvojčinným mechanismem, v roce 1930 došlo k nepatrné inovaci revolveru, která postihla tvar mušky a mířidel. V malém množství byl vyráběn i zkrácený model (model GPU) s kratší hlavní a rukojetí, tento model byl určen pro příslušníky Stalinovy tajné policie NKVD (GPU). Dalším modelem vycházející z revolveru Nagant byl sportovní model střílející malorážkovým nábojem 22 LR. Od roku 1930 začíná být revolver Nagant nahrazován modernější samonabíjecí pistolí Tokarev TT, jeho výroba však pokračovala v omezeném množství v tulské zbrojovce až do roku 1948. Revolver Nagant byl používán Rudou armádou během druhé světové války, dokonce i po válce zůstal ve výzbroji některých jednotek a ozbrojené ochrany.

Nabízený revolver pochází z produkce Tulského zbrojního závodu a byl vyroben v roce 1916. Jedná se o variantu pro důstojníky s jednočinným i dvojčinným spoušťovým ústrojím. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu a má originální brynýr. Hlaveň je matná, drážky jsou mělčí.

Revolver není označen platnou zkušební značkou.