Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z produkce firmy Sauer&Sohn a byla vyrobena v roce 1939. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je lehce matná. Puška byla zařazena do služby u německého námořnictva (Kriegsmarine) – značení O22749 (Flotenkommandos Ost)

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Samonabíjecí puška Ag m/42, oficiálně pojmenovaná jako Automatgevär m/42 byla ve výzbroji švédských sil od roku 1942 do 60. let. Konstruktérem zbraně byl Erik Eklund, který tehdy pracoval v továrně AB C.J. Ljungmans Verkstäder company of Malmö. Při konstrukci se uplatnil tzv. Ljungmanův systém využití tlaku spalných plynů.
Konstrukce zbraně vznikla v roce 1941 a již další rok vstoupila do výroby v továrně Carl Gustaf Gevärsfaktori Eskilstuna. Podle bylo vyrobeno přibližně 30.000 kusů těchto zbraní.
Nabízená puška byla vyrobena v roce 1943. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr. Hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.

V době ruské revoluce bylo Finsko pod vládou cara. Když byl car Mikuláš II odstraněn, Finsko vyhlásilo svou nezávislost a porazilo ruské síly ve Finsku. Díky této skutečnosti zde zůstalo velké množství zbraní a to včetně pušek Mosin M.91. Nový stát potřeboval rychle vybudovat armádu, která by byla schopna čelit případnému útoku ze strany Ruska a proto bylo rozhodnuto o použití ruských pušek Mosin jako základního armádního vzoru.

V roce 1927 finská armáda přijímá do výzbroje pušku M27, což byl zcela nový vzor vycházející ze systému Mosin. Puška M27 má těžkou, pro střelbu lepší hlaveň a celkovou délku 118,7cm (na rozdíl od M91 s délkou 130,8cm).

Drobnou úpravou modelu M.27 spočívající v použití jiné přední objímky hlavně vzniká model M.28. Hlavně pro tyto pušky dodává švýcarská firma SIG Neuhausen. Zbraně jsou kompletovány jednak v manufaktuře Civilní gardy známé pod označením SAKO ­ Suojeluskuntain Ase ja Konepaja Oy (1928-30 a 1933) a dále firmě Tikka (1930-1933). Jsou určeny pro Civilní gardu – označení na hlavni „SY“, (Suojeluskuntain Yliesikunta).

Nabízená puška pochází z produkce firmy SAKO. Zbraň ve velmi dobrém původním stavu, má originální brynýr, hlaveň je čistá a lesklá. Ústí je v délce cca 1cm odvrtané.

Zbraň není označena platnou zkušební značkou. Ověření je možné po domluvě zajistit, cena 1000kč.

V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.

V prosinci 1902 byl přijat nový zkrácený vzor, jednotný pro celou armádu – puška Lee-Enfield SMLE No. 1 Mk. I (SMLE = Short Magazine Lee-Enfield). Tato puška měla zařízení pro nabíjení zásobníku páskem, sektorové hledí s bočně posunovatelným zářezem určeným pro střelbu na vzdálenosti do 2000 yardů (1825 m). Kromě toho, stejně jako u předcházejících vzorů měla puška postranní sklopné dioptrické hledí pro střelbu na vzdálenosti od 1700 do 2800 yardů (1560-2550 m). Kapacita odnímatelného zásobníku byla 10 nábojů ráže .303 British.

Roku 1916 se objevil nejrozšířenější vzor pušky Lee-Enfield No.1 – SMLE No.1 Mk. III*. Tato modifikace nemá postranní dioptrické hledí, zářez hledí není bočně posunovatelný, nemá uzávěru zásobníku, úderníková matice je plochá se zářezy na bočních stěnách.

Nabízená puška pochází z období 2. světové války. Zbraň v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

V padesátých letech se Španělsko rozhodlo pro modernizaci zbraní v armádě. Novou zbraní se měla stát útočná puška CETME v ráži 7,62×51. Díky vysokým nákladům se ale nepodařilo vyzbrojit všechny jednotky a tak bylo rozhodnuto o modernizaci starších opakovacích pušek model 1916 a model 1943.

Modernizovaná verze modelu 1916 nesla označení FR-7 a verze modelu 1943 nesla označení FR-8. Modernizace modelu M-43 na verzi FR-8 představovala výměnu hlavně, úpravu pevné nábojové schránky na délku náboje 7,62×51 mm NATO, zkrácení předpažbí a osazení nových mířidel.  FR-8 byla zařazena do výzbroje civilních jednotek Guarda. Vzhledem k velmi podobným mířidlům a balistice jakou měla útočná puška CETME se používala pro i výcvik v armádě. Pušky FR-8 byly ve výzbroji španělské armády do roku 1980.

Nabízená puška je ve velmi dobrém stavu, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Pušky Mauser M.96 byly do Švédska zpočátku dodávány z Německa a vyráběla je zbrojovka Mauser. Následně došlo k prodeji licence a výroba probíhala dále v továrně Carl Gustaf v městě Eskilstuna. Pušky používaly náboje ráže 6,5x55SE. Pušky vynikaly vysokou kvalitou zpracování a jedná se o jedny z nejlepších armádních zbraní systému Mauser.
Nabízená puška pochází z produkce firmy Carl Gustaf a byla vyrobena v roce 1917. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, kompletně na číslech. Má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.
Puška je označena platnou zkušební značkou.

V roce 1895 proběhla úprava u britské armády zavedené pušky Lee-Metford. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I.

Nejrozšířenější varianta pušky Enfield model No.4 – No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, odnímatelná nábojová schránka.

Nabízená puška byla vyrobena v roce 1942. Zbraň v dobrém až ve velmi dobrém původním stavu, na číslech, má originální povrch, hlaveň je čistá a lesklá.

Puška je označena platnou zkušební značkou.

Puška Mauser M 98 (Gewehr 98; G 98) přijatá do výzbroje v roce 1898 tvořila základní pěchotní výzbroj německé armády v průběhu první světové. Při konstrukci nové pušky M 98 se uplatnila řada novinek a zdokonalení navržených firmou Mauser v průběhu devadesátých let 19. století. Po dlouhou dobu byla tato puška a její varianty ve výzbroji německé armády, vyvážela se do mnoha evropských, asijských i amerických zemí a rovněž byla napodobována při konstrukci nových pušek v jiných státech.

Karabiner 98k byla zavedená v roce 1935 jako standardní zbraň pěchoty německého Wehrmachtu a tvořila základní zbraň německých ozbrojených sil až do konce druhé světové války.

Nabízená puška pochází z válečné produkce. Zbraň je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech kromě závěru. Má originální, ale otřelý povrch, hlaveň je lehce matná. Puška byla novodobě osazena optikou firmy Optikotechna z 60. let.

Puška není označena platnou zkušební značkou.

Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).

Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.

Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.

Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.

Nabízená pistole ráže 7,65 Parabellum pochází z produkce firmy DWM po první světové válce. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu,  má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.

Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. Byla vyvinuta Georgem Lugerem (patentována v rove 1898) z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní -pistole Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta, Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM).

Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná pro služební zbraně. Přesto byla jako služební pistole zavedena v armádách mnoha států.

Výroba probíhala zpočátku u DWM, pak i státní zbrojovce v Erfurtu. Po válce pak u firmy Simson&Co v Suhlu a Krieghoff. V poslední řadě pak u firmy Mauser.

Celkem bylo vyrobeno více než 4 miliony pistolí všech verzí.

Nabízená pistole ráže 7,65 Parabellum pochází z produkce firmy DWM po první světové válce. Pistole je ve velmi dobrém původním stavu, na číslech kromě zásobníku, má originální brynýr, hlaveň je čistá lesklá.

Zbraň je označena platnou dobovou zkušební značkou.